Máme za sebou prvních deset let naší existence. Není to mnoho, ale přesto i ta "desítka" nabádá k malé rekapitulaci. V této sérii reportáží se zaměřím na naše divadelní zájezdy. Pravda nebylo jich mnoho, ale ty, které jsem absolvovali, jsme si řádně užili. Dnes přináším reportáž z výletu do Krkonoš v roce 2006.

Umí se blondýnka posadit v KRUHU do rohu? Ano, umí! Alespoň ta naše, a nejenom ona, ale i další z našeho souboru. Při našem víkendovém výletu v roce 2006 jsme si to mohli vyzkoušet. Byli jsme pozváni majitelkou pohostinství v obci KRUH (okres Semily), abychom pro její štamgasty zahráli Dívčí válku. 

Těsně před cílem naší cesty jsme dojeli na rozcestí, které odpovídalo svým charakterem názvu vesnice, kde jsme ten samý večer měli zahrát divadlo. Na rozcestí se před námi tyčila vysoká skála a cesta vedla buď vpravo nebo vlevo. Vyvstala otázka, na kterou stranu se vydat. Nepomohly nám ani ukazatelé směru. Na skále byly dva - jeden ukazoval vlevo a nesl nápis "Kruh" a druhý ukazoval vpravo a nesl nápis "Kruh". Ne - tohle není překlep. Skutečně obě cesty měly vést do Kruhu. Dlouho jsme stáli na rozcestí a přemýšleli, kudy.  Vybrali jsme si tu cestu vlevo. Posléze se ukázalo, že to bylo chybné rozhodnutí, že cesta vpravo by byla kratší. Ale důležité je, že jsme dojeli včas, včas jsme postavili scénu na Dívčí válku, včas dorazili diváci a hlavně se tito diváci skvěle bavili. Pak totiž divadlo baví i nás.

Když jsem skončili, podepsali jsme se místním na programy a sbalili naše divadlo, měla pro nás paní majitelka příjemné překvapení. Protože jsme byli na Krakonošově, dostali jsme k večeři pravé krkonošské kyselo. Trautenberk by nám záviděl - vůbec nebylo moc kyselé. Naopak bylo tak báječné, že nám nestačili nosit mísy plné této pochoutky. V devíti lidech jsme těch mís stačili spocívat asi sedm. 

Večer jsme strávili v místní hospodě, kde jsme byli středem pozornosti. Také jsme po báječné večeři měli povinnost paní majitelce oplatit její pohostinnost a v hospodě nechat nějakou tu korunu, no - spíše nějakou tu stokorunu. Přespali jsem u paní majitelky v její nedaleké chalupě. V neděli kolem poledne jsme se vrátili do její hospody, kde jsme měli zaparkovaná auta. Principálka si padla s paní majitelkou natolik do oka, že jedna hruškovice střídala druhou. Aby se mohl soubor vůbec vrátit domů, museli prinipálku násilím stáhnout z barové židle (i když - zvhledem k její vláčnosti ani žádného násilí nebylo třeba) a vydali jsme se k domovu. 

A jak vše dopadlo? Dojeli jsme v pořádku a všichni si odvezli skvělé vzpomínky na Krkonoše. Pro mě (principálku) jsou navždy tyto hory spojeny s vůni hrušek. 

Účastníci zájezdu:

Martin Kroh - iniciátor

Martin Bohuslav

Tomáš Doležel

Miroslav Ryšavý

Ivo Ryšavý

Milada Ryšavá

Alice Doleželová

Markéta Krohová

Vladimíra Krohová

Kdo neví, kde leží obec Kruh, může to zjistit na naší mapě představení.